Idiomas    español | bats’il k’op  |  Maayat’aan


69 p’éelal u t’aanilo’ob le noj lu’uma’

Tuláakal kaaje’ u kaxamaj u moodoil u tsikbal, k ka’ansa’aj yéetel k múuch’ tsikbal ichilo’on. K kanmaj t’aano’ob jejeláas u juumo’ob, yaan jejeláas xoot’ t’aano’obi’, bix k tsoolik, yéetel bix k beetik u meyaj, bey xan ba’ax u k’áat u ya’al. U yaantal jejeláas t’aanile’ ku ya’alal “diversidad lingüística”.

Yéetel le t’aanilo’obo’ ma’ u tu’ubul kuxa’an le kaajo’ob yéetel máaxo’ob t’aniko’; bey tuna’ le jejeláas t’aanilo’obe’ ku ye’esik bix máak yóok’olkab. Méxicoe’ ti’ yaan ichil lajump’éel noj lu’umilo’ob tu’ux ku t’a’anal jejeláas t’aanilo’ob, je’ex Brasil, América; Nigeria, Camerún yéetel Zaire, ti’ Áfricae’; India yéetel Indonesia, ti’ Asia, bey an Papúa Nueva Guinea yéetel Australia, ti’ Oceanía. U jejeláas t’aanil k noj lu’uma’ ku k’ajóolta’al tumen yaan 68 p’éelal máasewal t’aano’ob yéetel káastelan t’aan k’ajóolta’an waye’.

Jump’éel nojoch ayik’alil u t’aanal jejeláas t’aanilo’ob tumen máasewal kaajo’ob, tumen jujuntúulile’ ku ye’esik jejeláas moodoil kuxtal, ku ka’ansik ya’abkach ba’alo’ob yo’osal u miatsil. Ka’alik xane’ le t’aano’oba’ úuchben t’aano’ob p’ata’ab tumen úuchben kaajo’ob tu’ux ku taal tuláakal u kajnáalilo’ob le noj lu’uma’, lebetike’ jach k’a’anan ti’ tuláakal k éetlu’umilo’ob.


Familia
Agrupación
Álgica
Kickapoo
Yuto-nahua
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
OꞋotam (pápago)
Oichkama noꞋoka/oishkam noꞋok (pima)
Odami (tepehuano del norte)
OꞋdam (tepehuano del sur)
Ralámuli raicha (tarahumara)
guarijío
Jiak Noki (yaqui)
Yoremnokki (mayo)
cora
huichol
náhuatl
Cochimí-yumana
·
·
·
·
paipai
ku’ahl
cucapá
kumiai
kiliwa
Cmiique Iitom (seri)
Cmiique Iitom (seri)
Oto-mangue
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
Hñähñu (otomí)
mazahua
BotꞋuna (matlatzinca)
pjyɇkakjo (tlahuica)
XiꞋoi (pame)
Úza̱Ꞌ (chichimeco jonaz)
chinanteco
MèꞋphàà (tlapaneco)
mazateco
Xwja (ixcateco)
Ngiba (chocholteco)
Ngiwa (popoloca)
zapoteco
chatino
Ñomndaa (amuzgo)
TuꞋun Savi (mixteco)
Dibaku (cuicateco)
triqui
Maya
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
Tének (huasteco)
MaayatꞋaan (maya)
lacandón
CH'ol
YokotꞋan (chontal de Tabasco)
BatsꞋil kꞋop Tseltal
BatsꞋi kꞋop Tsotsil
QꞋanjobꞋal
Akateko/KutiꞋ
Jakalteko/PoptiꞋ/AbxubꞋal
MochoꞋ (qatoꞋk)
Chuj/KotiꞋ
Tojol-abꞋal
QꞋeqchiꞋ
KꞋicheꞋ
Kaqchikel
Teko/Tektiteko
Ta Yol Mam
Awakateko/QaꞋyool
Ixil
Totonaco-tepehua
·
Tutunakú
LhimaꞋalhꞋama/Lhimasipij (tepehua)
Purépecha
PꞋurhepecha (tarasco)
Mixe-zoque
·
·
·
·
·
·
Ayuujk (mixe)
popoluca de Sayula
Yaak avu (Popoluca de Oluta)
popoluca de Texistepec
ayapaneco
popoluca de la Sierra
Otetzame (zoque)
Chontal de Oaxaca
chontal de Oaxaca
Huave
Umbeyajts/Ombeayüiits (huave)